| Id | 202 | 
|
| Type grant | 0 research report | |
| Name | Multukulturalita v zájmovém a neformálním vzdělávání. | |
| Team | GAC spol.s.r.o. 2009 | |
| Date start | 1.1.2009 | |
| Date end | 0.0.0000 | |
| Number of respondents | 0 | |
| Type research | qualitative | |
Výzkum na téma "Multikulturalita v zájmovém a neformálním vzdělávání" byl zadán Národním institutem dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako součást individuálního projektu národního Klíče pro život, jehož cílem je trvalý a udržitelný rozvoj zájmového a neformálního vzdělávání. Jeho úkolem bylo identifikovat faktory ovlivňující zapojování dětí a mladých lidí z minoritního a sociálně vyloučeného prostředí ve věku 12-18 let do oblasti neformálního vzdělávání. Vybranými cílovými skupinami byla romská mládež žijící v sociálně vyloučeném prostředí a dále mládež původem z Vietnamu a Číny. Výzkum byl realizován kvalitativními výzkumnými postupy ve třech oblastech České republiky, v každé se zaměřením na jinou vybranou cílovou skupinu. Jeho součástí byly předvýzkum, polostrukturované rozhovory se širokou paletou organizací poskytujících neformálních vzdělávání, od škol, přes střediska volného času, až po nízkoprahové kluby, a skupinové rozhovory s mladými lidmi z cílových skupin. Jeho hlavním závěrem je zjištění, že míra zapojení vybraných cílových skupin do pravidelného neformálního vzdělávání otevřeného všem není příliš vysoká. Na straně dětí a mladých lidí byly jako nejdůležitější faktory identifikovány socializace v rodině, jejímiž výrazy jsou nízká podpora vzdělávání dětí či naopak podpora tak vysoká, že ústí v nedostatek volného mimoškolního času, a jazyková kompetence. Na straně organizací pak, mají-li se změnit v inkluzivní prostory, potřeba obecné redefinice jejich role. Zájmové a neformální vzdělávání, na rozdíl od tzv. vzdělávání informálního, je v současné době pojímáno jako skupinový, institucionalizovaný, plánovaný proces, který se uskutečňuje mimo či nad rámec formálního vzdělávacího kurikula, tj. ve volném, „nepovinném“ či mimoškolním čase. Z tohoto vymezení se zdá, že je pouhým residuem formálního vzdělávání. Jakkoli lze považovat formální vzdělání za primární a nezbytné, v prostoru Evropské unie je v současné době důraz kladen na rovnocennost jednotlivých složek vzdělávání jakožto prvků vzdělávání celoživotního. Neformální vzdělávání může plnit různé úlohy: od poskytování a rozvíjení těch schopností a dovedností, na které ve škole, tj. v prostředí formálního vzdělávání, není tolik prostoru, přes asistenci při zvládání nároků školy, až po vytváření inkluzivního prostoru, v němž se setkávají sociální skupiny, které by se jinak příliš nepotkávaly: „velkou ambicí neformálního vzdělávání je, aby bylo [podobně jako vzdělání formální] přístupno všem, bez ohledu na sociální postavení ve společnosti, na absolvovanou praxi, či dosažené vzdělání v rámci formálního vzdělávacího systému“. Jak se však tato ambice promítá do praxe? Jaké jsou v této oblasti v současné době v České republice bariéry a příležitosti? Jak se liší různé sociální skupiny co do přístupu k neformálnímu vzdělávání? Konkrétní otázkou, které se zabývá tato zpráva, je: existuje, a pokud ano, tak v jaké podobě, v tomto vzdělávacím prostoru „multikulturalita“? Podobně jako v případě pojmu neformální vzdělávání, také význam pojmu multikulturalita v České republice v posledních letech3 narůstá, a to v různých prostředích, z nichž pouze jedním je vzdělávání: multikulturní výchova je například obsažena jako jedno z průřezových témat v probíhající školské reformě. Základním předpokladem možnosti vzniku a přetrvávání multikulturality přitom je možnost a praxe společného zapojování v těch či oněch prostorech, tj. například chození do školy či na kulturní akce. Z hlediska této zprávy je klíčové, jak a proč je tento základní předpoklad naplňován v oblasti neformálního vzdělávání. Tato zpráva představuje výsledek veřejné zakázky Výzkum na téma "Multikulturalita v zájmovém a neformálním vzdělávání", která je plánovanou součástí individuálního projektu národního Klíče pro život. Tento projekt, realizovaný Odborem mládeže MŠMT a Národním institutem dětí a mládeže MŠMT, je zaměřen na trvalý a udržitelný rozvoj zájmového a neformálního vzdělávání, tj. oblasti, která ve vztahu ke konceptu celoživotního učení dosud v České republice stála spíše stranou. Projekt Klíče pro život „řeší cílenou systémovou podporu volnočasových aktivit s dětmi a mládeží prostřednictvím rozvíjení a podpory práce s klíčovými kompetencemi žáků, pedagogů a pracovníků s dětmi a mládeží. V [jeho] rámci … bude vytvořen návrh funkčního systému rozvoje organizací pracujících s dětmi a mládeží ve volném čase, založený na standardizaci organizací, jejich strategickém řízení, systémové a legislativní podpoře, systémovém rozvoji a standardizaci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a vytvoření uznatelných vzdělávacích programů pro pedagogické pracovníky a pro pracovníky pracující s dětmi a mládeží v zájmovém a neformálním vzdělávání. K tomu budou pravidelně prováděny výzkumy a analýzy dat, vytvořeny komplexní vzdělávací programy včetně evaluačních nástrojů, vybudovány metodické a servisní sítě v jednotlivých oblastech vzdělávání. Veškeré návrhy aktivit budou pilotně ověřovány v praxi a prostřednictvím vnitřní i vnější evaluace budou poskytovat zpětnou vazbu pro návrhy dalších změn“. Úkolem projektu Klíče pro život je tudíž rozvoj zájmového a neformálního na takovou úroveň, aby tvořila rovnocenný,6 uznávaný komplement vzdělání formálního. Jeho podpora směřuje k síti organizací, zahrnující střediska volného času, kterých je v současné České republice okolo tří set, dále přibližně čtyři tisíce školních družin, čtyři sta padesát školních klubů či tisíc pět set nestátních neziskových organizací, a k jejich zaměstnankyním a zaměstnancům, zejména vedoucím kroužků a oddílů. Hlavní cílovou skupinou tohoto výzkumu byla a je mládež z minoritního prostředí, zejména ve věkové skupině 12-18 let, studována na příkladu mládeže romské, vietnamské a čínské. Hlavním úkolem tohoto šetření bylo identifikovat faktory ovlivňující zapojování a zapojení této mládeže do oblasti neformálního vzdělávání, tj. faktory, které přispívají či brání naplňování výše zmíněného základního předpokladu. Prismatem této zprávy je sociální inkluze pojatá jako vytváření takových institucionálních podmínek, které napomáhají možnosti plnohodnotného společenského zapojování všech osob; jako taková je výsledkem i výrazem společenské soudržnosti a ukazatelem kvality života. Následování sociální inkluze je v České republice nedávnou, dosud spíše – zejména v prostoru neformálního vzdělávání – nevyzkoušenou a křehkou záležitostí, která zvyšuje nároky na práci příslušných institucí. Vytváření institucionálních podmínek by se přitom mělo opírat o specifické potřeby; identifikace faktorů, které působí ve vztahu k mládeži z minoritního prostředí, u níž lze v mnoha případech předpokládat prostor pro inkluzivní opatření, je krokem tímto směrem. Jelikož tato studie vznikla na základě kvalitativního výzkumu, identifikuje sice hlavní dimenze problematiky, odhaduje jejich směr a intenzitu, nicméně nepředkládá statisticky representativní ukotvení toho či onoho jevu v realitě České republiky. Takové ukotvení je záležitostí dalšího, tentokrát již kvantitativně orientovaného šetření či intenzivní výměny a ověřování informací mezi těmi, kdo se podílí na zájmovém a neformálním vzdělávání. | ||
| Report in electronic | Report for download | |
| Adress save report | NIDM , Sámova 3, Praha 10 , Post N. 10100 tel:234088287 email:Miroslav.Bocan@nidm.cz | |
| Availability | available in the NRVDM electronic library | |
| Branch | AO Sociologie,demografie | |
| Keywords | mládež, děti, romská, vietnamská, čínská, minorita, exkluze,kurzy,vzdělávání | |
| State solution | research project announced | |
| Grant money | 0.00 | |
| Cost research | 0.00 | |
| Evaluation | A | |
Discussion
