Anotace |
Cílem sondy zájmové činnosti na základních a středních školách bylo zjistit současný stav těchto aktivit, které se uskutečňují ve volném čase žáků a výsledky porovnat s výsledky sond, které proběhly v předchozích obdobích. Statistické sondy zájmové činnosti se realizují v cca čtyřletých cyklech. Byly provedeny v roce 1977, 1982, 1986, 1991, 1994 a v roce 1998. Dotazník byl zasílán na stále stejné školy s tím, že vzorek škol je doplňován s ohledem na zrušení některých škol obsažených v původním vzorku (do roku 1998 došlo ke zrušení 16 z těchto škol). Výzkum proběhl formou dotazníkového šetření – dotazník byl zaslán na 402 základních a 280 středních škol z různých měst ČR, navrátilo se 283 dotazníků ze základních škol a 188 dotazníků ze středních škol. Do vyhodnocení bylo tedy zahrnuto celkem 471 dotazníků. Celková návratnost činila 70,0 % . Stejně jako v předchozích letech byly sledovány následující oblasti činnosti zájmových útvarů: přírodní vědy, společenské vědy, estetická výchova, technika, tělovýchova a turistika. Uvedené zájmové oblasti byly sledovány jak z hlediska počtu zájmových útvarů, tak i počtu členů v těchto útvarech vzhledem k poměrně značným rozdílům v těchto ukazatelích (rozdílné průměrné počty členů jednotlivých zájmových útvarů). V závěru zprávy je i „žebříček“ nejfrekventovanějších zájmových útvarů. V rámci šetření bylo sledováno – stejně jako v roce 1998 - zastoupení žáků ve školních družinách a školních klubech. Stejně jako v předchozích sondách byly zpracovány údaje o poměru pohybových a intelektuálních aktivit. závěry Od posledního šetření v roce 1998 došlo k výraznému nárůstu zájmové činnosti pravidelné jak na základních, tak i na středních školách.Bylo zjištěno, že v různých zájmových útvarech je organizována více než polovina žáků ZŠ /vůbec nejvyšší údaj od roku 1977/ a 28 % SŠ studentů. Nejvyšší relativní zastoupení žáků v pravidelné zájmové činnosti vykazují tradičně základní školy v Praze (nyní už 68 %), ostatní lokality vykazují hodnoty kolem 50 %. Ve srovnání s vývojem minulých let došlo ve všech sledovaných lokalitách ke zvýšení průměrného počtu zájmových útvarů organizovaných školami, a to jak na školách základních, tak i na školách středních. Na základních školách bylo zjištěno průměrně 14,5 zájmových útvarů, na školách středních pak 8. Dalším zajímavým údajem, které do značné míry koresponduje se společenskými změnami v naší společnosti, je poměr mezi pedagogy a externisty, kteří zájmové útvary na školách vedou. Od roku 1991 dramaticky vzrostl podíl vedoucích-učitelů. Celkově připadá na základních školách na 7 pedagogů jeden externista a na středních školách jeden externista dokonce na 8,5 pedagoga. Až do roku 1991 se poměr mezi pedagogy a externisty na základních školách pohyboval od cca 1,3 : 1 do 1,6 : 1. Zvýšil se i podíl pedagogů organizujících zájmovou činnost na středních školách. Současný stav ale vykazuje určitou stabilizaci tohoto nepochybně nepříznivého údaje (poměr totiž nepatrně klesl, a to z 9,6 : 1 v roce 1998 na zmíněných 8,5 : 1). Tyto údaje mohou být vnímány jako nepříznivé, alespoň z hlediska žáků. Ti jsou ve volném čase vedeni učiteli, se kterými se zpravidla setkávají v rámci klasické výuky. Na druhé straně je třeba konstatovat, že tento ukazatel společně s předchozími zcela zřetelně dokladuje obětavost a zapálení učitelů, kteří jsou si velice dobře vědomi, že zájmová činnost je výrazným prostředkem primární prevence. A to bez ohledu na to, jaká je výše honorářů za vedení zájmových útvarů. Své dominantní postavení ve spektru zájmové činnosti si udržuje tělovýchova. Na základních školách ale došlo v této oblasti k relativnímu poklesu oproti roku 1998 /ve vztahu k ostatním zájmovým oblastem/. Tento pokles je celkem zanedbatelný co se týče počtu zájmových útvarů (z 31 na 27 %), ale doslova dramatický co se týče počtu členů v zájmových útvarech. Zatímco v roce 1998 prakticky každý druhý člen zájmového útvaru (přesněji 48 %) navštěvoval sportovně zaměřený kroužek, o čtyři roky později už to byl přibližně pouze každý třetí (přesněji 30 %). Hlavní |