Anotace |
Předkládaná publikace navazuje na výzkumné úsilí v předchozím období, kdy jsme se zabývali problematikou sociálně patologických jevu u dětí ( Večerka, K., Holas, J., Štěchová, M., Diblíková, S., Sociálně patologické jevy u dětí, IKSP, Praha 2000 ). Centrálním tématem tohoto výzkumu bylo popsání a kriminologické vyhodnocení případu dětí, nad kterými byla z důvodu problému v chování (ať již v rodině, škole či jiném prostředí) v průběhu jejich mladého života vyslovena soudem ochranná nebo ústavní výchova a kteří se z tohoto důvodu ocitly v některém z ústavu pro výkon těchto výchov. Při této práci jsme analyzovali celkový nápad těchto dětí za jeden kalendářní rok v celé CR. Nespokojili jsme se pouze s analýzou základních zprostředkovaných údajů o dětech v ústavní výchove (ÚV) a ochranné výchove (OV), ale ve vybraných případech jsme kasuistickou metodou usilovali o hlubší vhled do problematiky. Současná výzkumná práce – jejímž předmětem byla analýza kriminality mladistvých – byla svým záběrem mnohovrstevnatější a zahrnovala různé pohledy na tento problém. V první části práce přinášíme určitá statistická data o kriminalitě mládeže za období posledních let. Po této pasáži následuje teoretická reflexe nad kriminalitou mládeže v širších kriminologických souvislostech. Druhá část publikace popisuje různé výzkumné sondy do problematiky delikvence mladistvých. Územně nejrozsáhlejší šetření bylo uskutečněno v spisovém materiálu (dozorové spisy SZ) ročního nápadu obžalovaných mladistvých na osmi okresních státních zastupitelstvích, které bylo doplněno v závažnějších případech studiem obsahu soudních spisu. Vzorek zahrnul celkem 484 mladých lidí ve veku 15 – 17 let. Lze říci, že se jednalo svým způsobem o pokračování výše zmíněné akce, mapující roční nápad dětí se závažnými poruchami chování. Další dvě výzkumné akce směřovaly k rozboru některých charakteristik vězněné populace mladistvých mužů (celkově 154 mladistvých odsouzených z věznic ve Všehrdech a Opavě) a žen (50 odsouzených z věznice v Pardubicích). Třetí část práce věnuje pozornost problematice trestného činu loupeže podle § 234 tr. zák. Problematika je zasazena do teoretického rámce právních vymezení, dále je posouzeno „loupežné“ chování v širších souvislostech agrese, agresivity a asertivity a konečně je uchopena z pohledu motivu a motivace, charakteristiky pachatelů a typologie loupeží. Zvláštní výzkumnou pozornost jsme následně věnovali rozboru vlastních výzkumných dat, jež se vztahovala k trestnému činu loupeže a jeho pachatelům. Publikace kolektivu autoru z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci si klade za cíl seznámit čtenáře se stavem kriminality mladistvých pachatelů na přelomu tisíciletí, tj. před platností nového zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže. Úvodní pasáže publikace rámují sledovanou problematiku komentovanými statistickými údaji o trestné činnosti za období od roku 1989. Čtenář zde najde nejen údaje, které se týkají různých aspektu kriminality mladistvých, ale získá zde i orientační přehled o dalších charakteristikách kriminální scény v CR. Text dále pokračuje pasážemi o teoretických konceptech příčin a podmínek delikventního chování mládeže a o společenské reakci na toto chování. Dále je možno se seznámit s nástinem hlavních teorií kriminogeneze a získat orientační přehled o vývojových aspektech života mladého člověka z kriminologického pohledu. Jádrem publikace je prezentace výzkumných poznatku o kriminalitě mladistvých, čerpaných ze dvou rozsáhlých empirických akcí. První z nich se zaměřila na analýzu údajů o všech mladistvých, kteří byli v průběhu jednoho roku obžalováni na vybraných OSZ. Výzkum se týkal osmi okresních (obvodních) státních zastupitelství; v každém bývalém kraji byl vybráno to státní zastupitelství, které vykazovalo z hlediska svého regionu průměrný nápad obžalovaných mladistvých. Celkově byl analyzován spisový materiál 484 mladistvých, kteří se dopustili 886 žalovaných deliktu. Ukazuje se, že registrovaná kriminalita mladistvých v CR se v drtivé většině případu týká (v rozporu s médii zprostředkovaným obrazem), kriminality majetkové. Násilná kriminalita proti životu a zdraví je u mladistvých nejen málo četnou, ale i – v převažující míre případu – ne příliš závažnou z hlediska provedení a následku. Druhá empirická sonda se zaměřila na průzkum populace mladistvých pachatelů, kteří byli odsouzeni soudy k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Vedle získávání všeobecných údajů o této části kriminální populace (154 mužů a 50 žen) jsme se zde hlouběji zaměřili na anamnestický a psychologický rozbor vybraných pachatelů, kteří se dopustili trestného činu loupeže. Rozbor těchto případu je pak v publikaci doprovázen teoretickou studií o problematice loupeží a dokumentován několika kasuistikam |
Klíčová slova |
mladiství pachatelé, kriminalita mladistvých, delikvence mladistvých , agrese, agresivita, asertivita, charakteristiky pachatelů, loupeže, typologie |