Anotace |
Anotace Tato zpráva pojednává o participaci mládeže. Participace zde byla pojata jako právo mladých lidí účastnit se procesů rozhodování na místní úrovni a také právo ovlivňovat základní podmínky a procesy, které se mladé generace týkají. V první části je popsána stávající situace v dané oblasti, probíhající aktivity a také výzkumy dotýkající se tohoto tématu. V druhé části jsou pak prezentována zjištění ze starších výzkumů IDM MŠMT, která s tématem participace mládeže souvisí. Závěry V jednom z výzkumů IDM bylo zjišťováno, zda mladí lidé pociťují zájem ze strany nejvyšších státních výkonných orgánů a okresních orgánů o problémy jejich života. Relativně nejpříznivěji je oceňován zájem státních orgánů o vzdělávání a boj proti drogám (zájem registrují téměř 3/4 dotázaných), naopak nejhůře je hodnocen jejich zájem o bytovou otázku a volný čas. Hodnocení pozornosti státních orgánů bylo dále konkretizováno v souvislosti s poskytovanou státní finanční podporou mladým lidem ve vybraných oblastech. I zde byla nejhůře hodnocena pomoc v oblasti bydlení, z nedostatečnou ji považuje 71% mladých. Vztah státu k mládeži se promítá i v důvěře v instituce ovlivňující dění ve společnosti. Podle zjištění IDM mladí lidé nejvíce důvěřují prezidentovi (asi 4/5), následují média (TV, noviny, rozhlas – kolem 2/3), místní úřady (47%) a vláda (46%). Nejmenší důvěru naopak mají politické strany (nedůvěřuje jim 68% mladých) a poslanecké sněmovna (60%), následují církve (59%) a policie (55%). Respondentům byla také položena otázka, v níž měli srovnávat možnost občanů a mládeže co se týče ovlivňování života v naší zemi. Téměř 60% dotázaných je přesvědčeno, že občané tuto šanci mají, ale mladým lidem ji přisuzuje jen 23% dotázaných. Otázky týkající se místní politiky ukázaly, že zájem mládeže o tuto oblast je velmi nízký a převážně pasivního rázu. Zdroje tohoto nezájmu mohou být různé. Jedním je vyloučení mladých lidí z procesů rozhodování – že k němu nedochází si myslí pouze 1/3 respondentů; ostatní uvádí, že se tak děje proto, že se účast mladých nehodí starším (46%), nebo protože se bojí připomínek a kritiky. Nezájem mladých lidí uvádí jako příčinu 41% lidí. Respondenti také odpovídali na otázku, zda projevili zájem o participaci v místě bydliště. Téměř 60% mladých lidí takový zájem neprojevilo. Závažnější ale je to, že jen 7% uvádí, že se setkalo se vstřícnou reakcí, což znamená, že 37 % dotázaných učinilo nepříliš dobrou zkušenost, která je bude nadále ovlivňovat Nezájem dospělých o podněty ze strany mládeže reflektovala také otázka, zda dospělí naslouchají dostatečně názorům, námětům a návrhům ze strany mladých lidí. Většina respondentů si myslí že jen občas (44%), následují negativní odpovědi (37%). Kladně odpověděla jen desetina dotázaných. Mladí lidé také kritizují úřady kvůli informování – jako nedostatečná je hodnocena především aktivita radnic a zastupitelstev (pouze 4% dotázaných hodnotí informování z jejich strany jako dostačující) a poslanců a senátorů. Mladí lidé jsou od participace odrazováni také nevstřícností úřadů - například místní orgány podle výpovědí respondentů odmítly 18 % mladých lidí, kteří přišli s určitou iniciativou (nebyli chápáni jako partneři nebo byli odmítnuti z časových a dalších důvodů). Podle výzkumu má slušnou podporu (kolem 70% mladých lidí) myšlenka, aby na obecní, regionální úrovni působil mladý delegát, který by zastupoval zájmy mládeže, sympatický je mladým lidem i nápad zřizovat rady dětí či rady mládeže. Participaci mladých lidí může také podstatně ovlivnit škola. Výzkum ale ukázal, že už zde jsou možnosti participace limitovány. Na úrovni třídy je situace ještě celkem dobrá - jen 14% dotázaných uvádí, že se vůbec nemohou vyjadřovat k rozhodnutím, na úrovni školy už je to ale horší – zde už je podíl negativních odpovědí nadpoloviční (56% ). |